Chvalšiny

Odkaz na stránky obce

německý název: Kalsching

Z místa vychází červená turistická značka, pokračuje přes vrchol Kleti (7 km) do Zlaté Koruny (dalších 8 km) a dále vede až k zřícenině hradu Dívčí Kámen (dalších 5 km) Chvalšiny leží 8 km sz. od Českého Krumlova v nadmořské výšce 671 m.

První zmínka o osadě se objevila v listině z roku 1281, potvrzující vlastnictví zdejšího statku klášteru Zlatá Koruna.

Od roku 1293 bylo sídlo Qualeschin (název odvozen od latinského výrazu pastvina) uváděno jako městečko, užívající od 14. století i znak-čtvrcený štít se zlatými korunkami v modrém poli a stříbrnými kříži v poli červeném.

Brzy po založení osady zde stál i farní kostel sv. Maří Magdaleny, jenž   byl   v   letech   1487-1507   přestavěn   Hansem   Gotzingerem.

V letech 1760 - 62 se sice svatyně rozrostla o rokokovou kapli Panny Marie (v ní je dřevěná křtitelnice z počátku 18. století) i vestavěnou kruchtu, která byla v 19. a 20. století ještě zvýšena o patro a doplněna schodištěm, jinak si kostel uchoval pozdně gotický styl.

Od roku 1400 až do zrušení kláštera Zlatá Koruna v roce 1785 vykonávali v místě
duchovní správu s papežovým svolením právě korunští cisterciáci. Ze staré fary se pak duchovní správce přestěhoval do renesančního domu čp. 129 naproti kostelu a po jeho vyhoření vznikla roku 1705 na stejném místě fara nová (pozdější děkanství).

Na přelomu 15. a 16. století startuje v městečku i silná světská výstavba, takže spolu s chrámem Páně se zrodila forma současného rynku. Kostel dodnes vytváří předěl mezi horní a dolní částí mírně svahovitého náměstí, které lemují patrové domy s mnohdy dochovaným pozdně gotickým ostěním portálů. Zajímavé objekty reprezentují i přes pozdější přestavby především čp. 1 (se špýcharem), 2, 38 (bývalá radnice), 39, 41, 48, 107, 108, 114, 118, 120, 121, 126, 127, J.28 a 129, ale nejhodnotnějším zůstává celé náměstí, coby vzácný urbanistický komplex.

Od husitských válek se stal městys majetkem Oldřicha z Rožmberka a byl přičleněn k jeho krumlovskému dominiu. Od Rožmberků i Eggenbergů (páni na Krumlově od roku 1622) obdržely Chvalšiny četná práva a roku 1719 přešly dědictvím na knížata ze Schwarzenbergu. Tomuto rodu bylo městečko poddáno až do roku 1848, stále jakožto součást panství Český Krumlov.

V polovině 19. století získaly Chvalšiny samosprávu a roku 1855 zde byl ustaven soudní okres (okresní instituce sídlily až do roku 1949 v radniční budově čp. 124).

V letech 1949-2002 spadaly Chvalšiny do okresu Český Krumlov a nyní jsou stále samostatnou obcí.

Vedle původního slovanského obyvatelstva se zde od počátku 15. století začali objevovali první Němci. Germanizace pak stále sílila, až se z Chvalšin stalo téměř ryze německé sídlo. Kolem roku 1900 zde bylo evidováno i se samotami Goblingbauer, Hintermuhle, Kitzhof, Pfarwaldhausl, Rindenstampf, Schreiberháusel, Sixlhausel, Steinmetzhausel, Wagnerhausel, Wasťlschustermúhle a Zaunmůhle, celkem 1323 Němců, 8 Cechů a 150 domů.

Také tehdejší školství odpovídalo národnostnímu složení. Nejstarší zmínka o německé škole ve Chvalšinách pochází z roku 1494. Triviální školu z roku 1792 vystřídala škola obecná, která se roku 1903 přestěhovala z náměstí (dnes OU) do reprezentativní budovy (čp. 150) při cestě do Brloha. „V novém kabátě" působila od počátku německá obecná čtyřtřídka a od roku 1921 i německá čtyřtřídní měšfanka. Roku 1919 vznikla v soukromém domě i česká menšinová jednotřídka. Nová česká škola (čp. 198) byla dostavěna roku 1938, těsně předtím, než obec obsadili němečtí okupanti.

Od roku 1850 v místě úřadovala pošta a kromě tradičních obchodů a živností zde nabízela občerstvení a nocleh řada hostinců (např. Haslinger, Praxi či Hirsch).

Odlehlost místa a absence železničního spojení (několikrát zamýšlené, ale nikdy bohužel nerealizované) nedovolila městečku větší hospodářský rozvoj. Po „Mnichově" se staly Chvalšiny součástí Velkoněmecké říše (v říjnu 1938 tudy projížděl Adolf Hitler) a roku 1945 byly osvobozeny Američany. Poválečný odsun Němců zde neprobíhal najednou.

Dne 10.X.1945 byli nejprve vystěhováni někteří sedláci do Jablonce (10 km západně) a hromadné vysídlení za hranice nastalo až v letech 1946-47. S dosídlením městečka se pak příliš neotálelo, neboť lákaly zdejší bohaté statky a rozsáhlé polnosti. Za vlády komunistů se stala z Chvalšin prostá obec, v jejímž sousedství se po válce zformoval Vojenský Újezd Boletice. Teprve po listopadu 1989 začali tuzemci i cizinci ve větší míře objevovat nádheru okolní krajiny, která slibuje obci do budoucna zviditelnění.

Roku 2001 pak přibylo do Chvalšin další turistické lákadlo - Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu. Nádherná expozice v rekonstruovaném domě na náměstí (čp. 124) je věnovaná velkolepému dílu zdejšího rodáka z domu čp. 118 a pozdějšího knížecího inženýra Josefa Rosenauera (1735-1804).

 autor: R. Podhola